Trpasličí rosnatky - trpaslíci

Trpasličí rosnatky (z anglického pygmy-sundews) jsou velice zajímavou ekologickou

skupinou rodu Drosera. Mají několik specifických znaků, které je odlišují od ostatních

rosnatek. Již sám název napovídá, že jsou většinou malého vzrůstu. Jejich listové rů-

žice mívají kolem 2 cm. Největší je D. scorpioides, která nepřesahuje 5 cm, vytváří ale

vysoký stonek a byly nalezeny mnohaleté rostliny vysoké i 20 cm. Krátký stonek však

vytváří většina druhů trpaslíků. To je dáno biotopy, na kterých rostou. Všechny druhy

kromě D. pygmaea rostou jen na jihozápadě Austrálie, na písčitých nebo lateritových

(na živiny chudých) vřesovištích, se suchým a horkým létem.

Malé rostliny nepotřebují tolik živin z půdy. Většinou rostou ve společenství více je-

dinců. To proto, že z jedné malé rostliny by kořist utekla, ale když se lepí na další a

další rostliny, tak jí většinou dojdou síly. V létě rostliny vytvářejí dormantní pupen

který je chráněn množstvím drobných palistů (stipul). To jsou malé stříbrné "fousky",

které odrážejí sluneční žár a tím chrání vlastní střed pupenu. Jelikož jsou rostlinky

na krátkém stonku, nedosedají na rozpálený písek a tím jsou ochráněny i zespodu

(některé druhy, rostoucí na vlhčích stanovištích, nemusejí letní dormanci vytvářet).

Přesto mnoho jedinců horká léta nevydrží. Proto se u trpasličích rosnatek vyvinul

i zvláštní způsob rozmnožování. Kromě semen vytváří také gemmy - kolem 1-2 mm

velká nepohlavní rozmnožovací tělíska - které se tvoří po období sucha. Jsou to mo-

difikované listy, ve středu listové růžice, se zárodky nových rostlin a může jich být až

několik desítek. Velmi rychle zrají a pak stačí kapky deště, které je odlomí a odplaví

z mateřské rostliny. Gemmy brzy klíčí a pak rostou obdivuhodnou rychlostí. Rostliny

kvetou ještě v téže vegetační sezóně.